Tři mýty kolem žluté energie | Energeticky úsporné bydlení

1) Fotovoltaika je energetický žrout

Často zaznívá tvrzení, že fotovoltaika za dobu své životnosti nevytvoří ani tolik energie, kolik je třeba na výrobu samotného panelu. Pravdou ale je, že solární elektrárna „vrátí“ v podmínkách České republiky energii spotřebovanou při výrobě již během prvních zhruba tří let svého fungování (u nejnovějších modelů může být tato doba ještě kratší), přičemž životnost fotovoltaických panelů dnes překonává třicetiletou hranici. A jak je to s výkonem během životního cyklu článků? S přibývajícími roky samozřejmě klesá (jde o fyzikální jev), ale nikterak dramaticky: u kvalitních značkových panelů si může být zákazník jist, že i po 25 letech bude jejich účinnost stále vyšší než 80 procent původní hodnoty. Je třeba myslet i na budoucnost, proto jsou elektrárny jednoduše demontovatelné a převážná většina materiálů použitých k výstavbě elektrárny je recyklovatelná. Při prodeji fotovoltaických panelů je k ceně ze zákona započten i příspěvek na ekologickou likvidaci.

2) Bez slunce ani ránu

Je třeba začít panikařit, když je dlouhodobě pod mrakem? Nikoliv, simulace výroby fotovaltaické elektrárny vypracovaná důvěryhodným dodavatelem by měla vycházet z dlouhodobých statistických dat o množství slunečního záření v dané lokalitě. Krátkodobý výkyv v počasí (jako tomu bylo například v lednu 2010, kdy množství slunečního svitu dosáhlo v ČR jen přibližně 40 procent dlouhodobého normálu) tak nemůže narušit dlouhodobou ziskovost projektu. Pro rentabilní výrobu elektrické energie je – i díky stále stoupající kvalitě a účinnosti panelů – vhodné celé území České republiky (na 1 m2 v přepočtu ročně „dopadne“ 950–1250 kWh elektrické energie). Výkon elektrárny samozřejmě také závisí na sklonu instalovaných panelů a orientaci vůči jihu, nicméně i orientace na západ či na východ se vyplácí. Při stejném sklonu panelů vyrobí přibližně jen o dvacet procent energie méně než elektrárna otočená na jih a plošší umístění panelů tento rozdíl dokáže ještě zmenšit.

3) Možnosti státní podpory jsou nepřehledné

Naopak! Podporována je pouze cena za vyrobenou elektřinu, investiční dotace v podstatě neexistují. Z tohoto pohledu je forma podpory velmi přehledná a efektivní. „Nekvalitní projekty vyrábějící špatně jsou tedy i méně podporovány,“ potvrzuje Petr Jarošík ze společnosti JOYCE. Je pravdou, že existují v principu dvě varianty připojení do distribuční sítě a zákazník se musí rozhodnout pro jednu z nich. Nicméně kvalitní dodavatel elektrárny je schopen každý projekt individuálně posoudit a podle konkrétních podmínek zvolit optimální variantu připojení.

V režimu „výkupní cena“ dodáte veškerou vyrobenou elektřinu do distribuční sítě. Cena je pro letošní rok stanovena na 12,25 Kč/kWh. Výhodou státního výkupu je garance aktuální výkupní ceny zafixované na dvacet let (patnáct let zákonem, pět let vyhláškou). To znamená, že po celou dobu budete dostávat výkupní cenu platnou v roce zprovoznění elektrárny s meziročním navýšením o dvě až čtyři procenta. Výkupní cena nemůže být po tuto dobu snížena.

Můžete-li významnější část vyrobené energie využívat pro vlastní potřebu, je v současné době finančně výhodnější zvolit režim připojení „zelený bonus“. Energii z vlastní elektrárny je ale nutné umět využít v okamžiku, kdy je vyrobena. Za každou vyrobenou kWh (i když ji spotřebujete) inkasujete 11,28 Kč od distributorů energií (seznam naleznete na www.eru.cz). Nevýhodou tohoto režimu připojení je, že ceny se mohou meziročně i snížit. Naštěstí existuje možnost „přestupu“, tedy změny zapojení ze „zeleného bonusu“ na „výkupní cenu“. V případě, že pro vás cena stanovená Energetickým regulačním úřadem na další rok přestane být výhodná, lze změnit režim připojení a obdržet od následujícího roku výkup s cenami, jako byste byli v tomto režimu zapojení od roku instalace elektrárny.